Na slovenské hory z Čiech

 

Zdroj foto: Ondřej Kučera

Na slovenské hory z Čech

 

 

Počátkem března (4. a 5.3) jsme se vydali z Čech navštívit dva slovenské skiareály trochu netradiční cestou… Protože se nikomu nechtělo řídit auto přes noc, tak jsme na Fatru vyrazili vlakem – nejdřív na Donovaly a druhý den do Ružomberka – na Malinô Brdo. Pro cestu na lyže jsme vybrali noční vlak z Prahy ve 22.01 hodin a ráno v 6.26 hodin jsme byli v Banské Bystrici. Cesta lůžkovým vozem byla opravdu pohodlná v kupé po třech nebo po dvou (podle typu „tourist“ nebo „double“), nemluvě o skutečné svobodě cestování s lyžemi v ruce a batohem na zádech. Ranní snídaně na palubě, prosvištět poslední tunely pod Fatrou (jen pro zajímavost, těch je v úseku Čremošné – B. Bystrica celkem 22 a vlak projede ve skále trasu dlouhou 12 km, což je asi třetina celého úseku. Nejdelší je Čremošnianský tunel 4,7 km, je nejdelším ve slovenské i bývalé československé železniční síti) a pak už rychlý výsadek v B. Bystrici. Odtud již s kamarády z Brezna autem na Donovaly (od vlaku ale jede i linkový autobus, a na Donovalech jste už 7.33 hodin. Zde je několik postřehů z lyžování v areálech na Velké Fatře…

 

 

 

Donovaly

 

Středisko Park Snow Donovaly, ležící v samém srdci Slovenska v okolí Bánské Bystrice, se hned při prvním pohledu na plán areálu profiluje jasně – v jedné části Vám nabízí téměř vše, po čem baží Vaše děti při pohodové rodinné dovolené, a naopak na svazích Nové hole si přijdou na své hlavně jejich rodiče a ostatní náročnější lyžaři. Propojení těchto dvou částí zajišťují pohodlné přibližovací vleky.

V celém středisku najdete širokou škálu modrých sjezdovek a to zejména v části Záhradište. Za slunného jarního odpoledne si na této nekonečné pláni drtivá většina malých či velkých lyžařů užívá každý oblouk. Jako zpestření pro děti lze zařadit dovádění ve funparku, na který narazíte během přejezdu směr Nová hoľa. Lyžaři s akrobatickými vlohami jistě ocení i snowpark, který se pod vedením profesionálů stal jedním z nejlepších na celém Slovensku. Zaujal mě zde i „skok nanečisto“, kde se můžete zkusit rozjet na freestylový skokánek, ale nemusíte se bát, poněvadž Vás čeká dopad do měkkého, v tomto případě nafouknutého polštáře.

Červené sjezdovky (a jedna kratičká černá) jsou rozesety na svazích Nové hole, na kterou se vyvezete pohodlnou šestisedačkou (případně i osm lidí se vměstná do kabinky) Telemix. Po vrcholových výhledech až na Vysoké Tatry se můžete směle pustit dolů po téměř jedenapůlkilometrové sjezdovce, avšak mě nejvíce zaujala poma, vedle níž se vine sjezdovka číslo 2, vedoucí po bočním hřebenu z Nové hole.

Sněhové podmínky byly ovlivněny častými přeháňkami v posledních dnech, nicméně lze obecně říci, že ve středisku nouzi o sníh mít zřejmě nebudete, protože je vybaveno umělým zasněžováním. Pakliže Vás zastihne nepřízeň počasí, doporučuji se schovat v útulné restauraci Pod Magurou, která se nachází u dolní stanice Telemixu. Najdete zde širokou nabídku teplých i studených nápojů (včetně točeného piva) a obědové menu za příznivé ceny. Večer po lyžování můžete zakončit dobrým jídlem a kvalitním après-ski v Kolibě Goral, která leží jen nepatrně stranou od střediska.

Jak jsem již naznačil v úvodu, středisko je variabilní, takže na své si zde přijde opravdu každý. K mé spokojenosti chyběly pouze širší sjezdovky na Nové holi, kde můžete být někdy svědky přeplněné pisty v nejužších částech. 

 

 

 

Ružomberok – Malinȏ Brdo

 

Středisko bych se nebál nazvat kouskem Alp na Slovensku. Přímo z Hrabova vás vyveze gondola do malebného sedla, odkud pokračujete pohodlnou čtyřsedačkou až na vrchol ve výšce 1209 metrů. Tam vás čeká nádherné panorama Vysokých Tater a ostatně i výhled na centrum skiareálu, kterému vévodí dřevěná chata Dária s terasou a Après Ski Barem, což je výjev v našich zeměpisných šířkách spíše raritní a působí jako vystřižený odněkud ze švýcarských Alp. A možná nejsignifikantnější paralelu s Alpami jsem si užil, když jsem se na konci slunečného dne spustil z Malina Brda a vychutnával si lyžování na jednom z nejdelších sjezdů u nás, který činí z vrcholu až k dolní stanici lanovky v Hrabovu necelé 4 kilometry s převýšením asi 650 metrů.

V informačním letáku stojí, že ve skiareálu je pouze 8 červených a černých sjezdovek, avšak sem se jezdí hlavně za kvalitou a nikoli za množstvím krátkých modrých „pist“. Za zmínku stojí hlavně sjezdovka 1a, která byla skvěle upravená a ještě odpoledne se pyšnila stabilním a rovným podkladem. V případě připadnutí nového prašanu neváhejte a užijte si sjezdy ve freeride zóně (sjezdovka 7) a na sjezdovkách 3-5, které nebyly upraveny. Dejte si akorát pozor při křižování – ve středisku nejsou příliš značené sjezdovky a chybí zde také zpomalovací bariéry při dojezdech k frontám na lanovky – ať už na pohodlnou čtyřsedačku nebo některou z mnoha rychlejších vleků typu poma. Při cestě vlakem ČD v rámci projektu ČD Ski získali 20% slevu jsme získali na dvoudenní skipas (místo 51 eur zaplatíte jen 40 eur). 

Ve výsledku se nebojím říci, že Malinȏ Brdo poskytne náročným lyžařům skvělé podmínky. Snad jedinou věcí, kazící můj dojem z tohoto sympatického střediska, byla tragická kvalita občerstvení. Chata Dária sice na pohled může vypadat sebelépe, nicméně poté, co ochutnáte ne zrovna levná jídla plastovým příborem v plastových talířích, espresso do plastu jako u nejlevnějšího stánku s občerstvením na stadionu, rychle změníte názor. Naopak příjemná, na Slovensku ne neobvyklá, je útulná nádražní restaurace v Ružomberku (restaurace je vpravo, lze do ní vstoupit i z peronu / na nádraží je i samoobslužný bufet - pozor nezaměnit) s mnoha chutnými jídly, čerstvým štrůdlem nám spravila zklamání z "horského bufáče" Dária... Ubytovali jsme se na jednu noc v apartmánovém domu Fatrapark - pokoje velké a čisté a cena za dvojlůžkový pokoj je 39 eur. Bohužel naprosto neprofesionální byla obsluha v jinak krásné a moderní restauraci Fatrapark 2 (teplé pivo, plíseň na dně sklenice, pomalá obsluha). Dále lze levněji bydlet v Hotelu Hrabovo (28 eur za dvojlůžko). 

Pro cestu zpět jsme vyzkoušeli nový, rychlý spoj SuperCity Pendolino Českých drah, z Ružomberka odjíždí v 16.58 hodin (jede k němu skibus) a v Praze jsme byli za 5,5 hodiny ve 22.21 hodin. V bistro voze jsme si dali malou čepovanou plzeň za 29 Kč, výbornou svíčkovou za 129 Kč a nakonec ji různé „zákusky“. Tento spoj je zajímavý především pro milovníky lyžování z Ostravy, kam jede Pendolino 2 hodiny 15 minut nebo z Olomouce (3 hodiny 10 minut).